“J- já jsem venku…”

Jsem nemocná. Je to hrůza protože se strašně nudim, ale vážně moc. Mimochodem trošku jsem tu pozměnila design a taky ikonku a ještě možná pozměnim záhlaví, neni to moc divný?

Je to dost divný ale docela se těšim do školy. Asi mi už hráblo. Vzpomínám si na něco co jen tak nedělám.

Stane se vám někdy, že třeba ve velice pozdní hodinu dostanete nápad. Hodně šílenej nápad. V mém případě se to děje velice často, ale málokdy se to pokusim uskutečnit. Nebylo to až moc šílený, jenom tak trochu.

Bylo asi půl druhý ráno a mě to nějak cvrnklo. U mě doma panovala ve spánku téměř většina mé rodiny. Máma, bratránek, strejda… Dostala jsem “ten” nápad. Potichoučku jsem se vkradla do předsíně, téměř neslyšně a pomaloučku připlýžila ke svým sedým samenovým skejtkám. Klepala jsem se strachem Říkám si: Zabere to jenom pět minut… Obula se a pomaloučku přiblýžila ke dveřím. Chytla jsem kliku a pomalinku otevřela dveře. Natož jsem si neuvědomila, že ty dveře strašně vržou. Nakonec jsem se protáhla škvírou o velikosti kolem třiceti centimetrů. Pomalu a potichu jsem sešla schody a nervózně jsem poslouchala jak nahoře kdosi chrápe. Chytla jsem za kliku druhých dveří které taky zavrzaly, protáhla se ven. Byla jsem venku. Konečně. Chodila jsem pomalu před naším domem a prošla jsem brankou. Bylo ticho, takové ticho které přerušovalo jenom křupání kamínků na chodníku. Došla jsem až na roh naší ulice. Byl úplný klid, sámoška měla zavřeno, žádná auta nejela, pouliční lampy osvětlovaly silnici a já tam stála. Jenom já. Měla jsem na sobě jenom boty a košili. Chvíli jsem tam tak tiše stála a koukala kolem sebe a pak jsem tiše vyhrkla ” J- já jsem venku…” Párkrát jsem zamrkala a ustoupila o krok dozadu. V tu chvíli jsem dostala obrovskou chuť jít ještě někam. Ještě dál. Ještě někam jinam než jenom před dům. Uvědomila jsem si že to bude průšvih jestli se někdo vzbudí, tak jsem šla zase pomalu zpátky. Když jsem si už sedla k sobě na postel, těžce si oddychla. Lehla si a koukala do stropu. Někdo zazvonil. Šla jsem rychle otevřít. Byl to další bratránek. Potom co jsme spolu zmasakrovali mladšího bratránka v klidu vychrupujícího na zemi v obýváku, vzbudili mámu a ukradli strejdovi polštář, jsme si šli lehnout. )

Za komenty budu ráda